Kinování, pohled netýkavky

Uživatelský avatar
Aurelian
Příspěvky: 5877
Registrován: 22 říj 2009 19:50
Reputation:
Bydliště: Česko
Has thanked: 794 times
Kontaktovat uživatele:

Kinování, pohled netýkavky

Příspěvekod Aurelian » 20 říj 2020 16:11

Náhodou jsem narazil na tento příspěvek na blogu a zdál se mi natoolik zajímavý, že jsem se rozhodl ho sem přenést. Zauujallo mě hlavně to, že holka je k sobě i v tomto příspěvku upřímná; to nejzajímavější je na konci...

Nesahej, neobjímej a hlavně mi nelez do bubliny
16.2.2018 Bára Comments 36 komentářů

Hrůzou se mi zježily vlasy. Zatnula jsem zuby v očekávání nejhoršího – nebylo pochyb o tom, že se to blíží. Pět vteřin do střetu. Dvě. Jedna. V tu chvíli jsem umřela. Mé poslední okamžiky na tomto světě vyplnilo objetí a dva polibky: na každou tvář jeden.

Tak takhle si, vážení, představuju horor. Opravdický, ne ty slaboty v televizi. Patřím totiž mezi lidi, kteří si tuze moc cení svého osobního prostoru. Té své bubliny, do které jen tak někoho nepustí.

Objetí od kamarádů – to je pro mě drama.

Pusa na tvář při seznamování – to je děs, hrůza a utrpení.

Dokonalou idylku si naopak představuju jako setkání s kamarády, kteří se drží minimálně metr ode mě. Půl metru, když jsou to fakt dobří kamarádi. Nebo jsou vlezlí a já už jsem si na to zvykla.
„Ty mě jako nemáš ráda?“

„Co tím chceš říct, že ti nemám lézt do bubliny?“

„Ty se nerada objímáš? Ukaž, já tě obejmu!“

Tohle slýchám imrvérefurt. A víte co? To není to nejhorší. Nejhorší je ten pocit, když se seznamujete s novým člověkem a vidíte, že se k vám chce naklonit a dát vám pusu na tvář. Ztuhnete a čekáte, až to přejde, nedokážete dělat nic jiného. Cítíte, že on je pro změnu vykolejený z vás a říká si: „Ňákej studenej čumák, tahle holka!“

Nejsem studenej čumák, jasný? Jen prostě nejsem tak kontaktní jako jiní. Je mi fajn, když na mě nikdo nesahá. Když zrovna nejsem namačkaná s bžilionem lidí v tramvaji (zlatá koloběžka!). Když se ke mně nepřibližují cizí lidi a nikdo mě nechce pusinkovat.
Kostičkový systém pro slizolíny

Nejtěžší je to s těmi, kdo to myslí dobře. Hrozně moc chtějí, abych dobře slyšela, co mi povídají, a tak se přimáčknout tak blízko, že mě špička jejich nosu dloube do oka. Ustoupím. Jdou za mnou. Ustoupím. Jdou za mnou. Ustoupím – zeď. Game over.

Měla jsem jednoho takového kolegu, když jsem ještě pracovala jako „prodejkyně bílé techniky“. (Poznámka: Prodejkyně bílé techniky je ta paní, která vám v elektru nabízí prověřenou a skvělou pračku, i když sama netuší, jak taková pračka funguje.)

Tenhle kolega měl ze všech nejlepší výsledky, ale byl tak trochu slizák. A jako takový měl ve zvyku doslizit si to až ke mně, vykládat mi kraviny a dloubat mě mezi žebra. Jelikož jsem byla v práci a nemohla jsem ho praštit katalogem praček Samsung po hlavě, vymyslela jsem kostičkový systém: vyměřila jsem mu vzdálenost v kostičkách na koberci, na kterou se smí přiblížit. Jedna kostka byla dlouhá tak na holčičí krok a tenhle slizolín měl vyměřené tři kostky. Kdykoliv se přiblížil moc, stačilo prsknout: „Kostky, sakra!“ a klidil se. Zázračný systém.

Kéž by se vyráběly jen kostkaté koberce!

Obejmu vás, když…

Jsou i výjimečné situace, kdy se nechám obejmout nebo někoho pustím do své poměrně rozsáhlé bubliny. To je, když:

je pozdě večer a já jsem hrozně unavená.
je mi smutno.
jste mi extrémně sympatičtí.
jsem lehce opilá.
jsem lehce opilá, pročež jste mi extrémně sympatičtí.
už jste mě párkrát zkusili obejmout nebo tak něco, takže jsem si zvykla.

Léčba šokem funguje, ale může mě zabít

S posledním bodem se pojí zajímavé pozorování: když se mi někdo vnutí do bubliny, často si na něj zvyknu a pak po něm neprskám poznámky o bublinách a kostičkách. Často taky mám k těmhle lidem vřelejší vztah.

Z toho plyne, že léčba šokem asi funguje. Napoprvé budu ječet, že si máte sakra honemrychle odstoupit. Napodruhé zavrčím. Potřetí zabrblám jenom: „Ježiš tak jo, co mám s tebou dělat?“ Počtvrté už třeba budu chtít obejmout já.

Ale ne že po mně skočíte, až mě jednou někde potkáte. To by moje lekavé srdíčko nemuselo přežít.

Jak to máte vy? Jste spíš bublinoví, nebo objímací lidé?

Žijte blaze a sledujte Barborové příběhy na Facebooku!

https://barborovepribehy.cz/nesahej-neo ... o-bubliny/
Epikurejci: "Bohů se netřeba bát, smrt netřeba podezírat, dobro lze snadno získat, zlo lze snadno vydržet."

Uživatelský avatar
Duality
Příspěvky: 659
Registrován: 12 dub 2009 11:47
Reputation:
Bydliště: Brno
Has thanked: 12 times

Re: Kinování, pohled netýkavky

Příspěvekod Duality » 21 říj 2020 11:44

Aurelian píše:Z toho plyne, že léčba šokem asi funguje. Napoprvé budu ječet, že si máte sakra honemrychle odstoupit. Napodruhé zavrčím. Potřetí zabrblám jenom: „Ježiš tak jo, co mám s tebou dělat?“ Počtvrté už třeba budu chtít obejmout já.

Jo, a to je ten problém, poznat kdy to hrnout dál i když řekne "Ne" a kdy přestat. Někdy člověk může promarnit svou šanci holku svést a někdy může skončit se soudním zákazem přiblížení
Nemůžeš opíchat celý svět, ale můžeš se o to aspoň férově pokusit

Uživatelský avatar
Těžař
Příspěvky: 498
Registrován: 24 srp 2014 00:10
Reputation:
Bydliště: Praha
Has thanked: 1 time

Re: Kinování, pohled netýkavky

Příspěvekod Těžař » 21 říj 2020 12:13

Duality píše: a někdy může skončit se soudním zákazem přiblížení

To by mi mělo vadit ? :twisted:
Snažím se ze všeho vytěžit co jde :-)
Poražení vždycky říkaj, že udělaj všechno. Vítězové to bez keců udělaj královně.

Uživatelský avatar
Bajronek
Příspěvky: 396
Registrován: 14 kvě 2009 14:11
Reputation:
Bydliště: Ostravsko
Has thanked: 12 times

Re: Kinování, pohled netýkavky

Příspěvekod Bajronek » 21 říj 2020 17:41

Hmmm, to vypada na nejakou osklivejsi verzi Aubrey Plaza made in Czechoslovakia.

Netykavky, negativky a ledovky jednoduse neresim. Kdybych mel takovy curacky mindset jako chlap, tak o mne s timhle mindsetem nikdo nezavadi. Tak proc bych mel o ni?

Nejsem ale pickuper a nemam to jako sport, tak nevim. :ozed:

Kdyz takovou vidis, jdi dal. Kolem je XYZ holek, ktere si tvuj zajem zaslouzi vice.

Prirozene, moznost je i, ze ma nejakou (lehci) panickou ci vyhybavou socialni poruchu, a "nemuze za to". Jiz jsem se s tim setkal. Od takovych doporucuji pracky pryc.

Uživatelský avatar
Aurelian
Příspěvky: 5877
Registrován: 22 říj 2009 19:50
Reputation:
Bydliště: Česko
Has thanked: 794 times
Kontaktovat uživatele:

Re: Kinování, pohled netýkavky

Příspěvekod Aurelian » 21 říj 2020 22:06

Matně vzpomínám na kolegyni z divadla, která, když jsme se v rámci emocí a divadla objímali, objímala zdánlivě radostně a srdečně, ale proboha vždycky tak, aby někdo na sobě náhodou necejtil její prsa! :)

Hele, ale já když o tom tak přemejšlím, tak jsem vlastně taky docela netýkavka... Samozřejmě, že my muži to máme jinak, takže cítit na sobě ženu přivinutou při ploužáku mi nevadí, ale nikdy jsem například neměl rád takové to chlapské objímaní se, plácání po zádech, přetlačování etc. Takže já jí i docela rozumím. A vůbec bych si nebyl jist, jestli to až tak souvisí s dobrým sexem s ní třeba.
Epikurejci: "Bohů se netřeba bát, smrt netřeba podezírat, dobro lze snadno získat, zlo lze snadno vydržet."

Uživatelský avatar
Těžař
Příspěvky: 498
Registrován: 24 srp 2014 00:10
Reputation:
Bydliště: Praha
Has thanked: 1 time

Re: Kinování, pohled netýkavky

Příspěvekod Těžař » 22 říj 2020 13:32

Bajronek píše:Hmmm, to vypada na nejakou osklivejsi verzi Aubrey Plaza made in Czechoslovakia.

Tak to nevím no i ošklivá verze Aubrey Plaza je píchatelná, to co napsalo ten blog ne :lol:
Snažím se ze všeho vytěžit co jde :-)
Poražení vždycky říkaj, že udělaj všechno. Vítězové to bez keců udělaj královně.


Zpět na „Seduction“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host